VÍTEJTE V NAŠEM SVĚTĚ!!!

   Kouzelné předměty

     Zrdcadlo z erisedu

Zrcadlo vynalezl roku 1313 n.l. objevitel povzbuzovacího kouzla sir Sad-Poor von Unlucky.Poté co se po použití své objevené kledby sám na sebe stal velmi šťastným,se podíval do zrcadla ve svém zámku a spatřil se ve všem svém štěstí,napadl ho bláznivý nápad.Co kdyby fungovala kletba i na neživé věci?Použil tedy na zrcadlo povzbuzovací kouzlo a zjistil,že když se do něho podíval,spatřil se na ulici,jak prodává vejce na místním trhu a na sobě má staré ošunťelé svršky.Když prozradil svým bratrům,co v zrcadle spatřil,ti ho pokládali za škodící a uvrhávající do depresí a skryli ho na tajné místo.Ovšem jeho výrobce v sobě najednou nedokázal utlumit pocit,že ho jeho bohatství vysává a ubíjí.Proto vše své zlato rozdal chudým a utekl ze svého panství.Tomuto období bohatství městské lůzy po rozdání knížecího majetku se později říkalo Era-Sad (Sadova éra).Sadovi bratři ho později našli na místním trhu,kde prodával slepice a jejich vejce.Slíbili mu,že mu vrátí jeho zrcadlo,když příjde k rozumu a bude chtít svůj majetek zpět.On nabídku přijal,vyžádal svůj majetek a dal ho chtivým bratrům.Zato si odnesl zrcadlo a podíval se do něj.Však hle!Spatřilsám sebe takového jaký byl.Pomyslel si,že ztratilo svou moc a protal ho starému vetešníkovi,panu Sheanu Flamelovi.Ten ale zemřel,ještě než stačil objevit jeho tajemství a tak zrcadlo padlo do rukou Flamelově ženě Gertrudě.Ta přišla na to,že na tom starém kusu skla je něco zvláštního,že ukazuje jak je Gertruda s manželem a se svým synkem Nicholasem a jsou bohatí a vznešení.Ukázala ho svým přítelkyním a ty se mezi sebou začali o zrcadlo hádat.Později se o něj bojovalo,hlavně mezi manželi Gertrudiných bývalých kamarádek.Samotná paní Flamelová byla v bojích zavražděna a čaromocného předmětu se zmocnil jistý Jean de Mimsy-Porpington (otec Skorobezhlavého Nicka). Když se ovšem již ve své dospělosti Nicholas Flamel (syn Gertrudin) dozvěděl o nynějším majiteli,šel si vzácnost získat zpět.Byl v souboji obratnější než Porpington a proto jej zabil a zrcadlo získal zpět.Když se do něj podíval viděl sám sebe,jak vyrobil kámen mudrců.Díky tomu věděl jak na to a Kámen skutečně vyrobil.Potom už zrcadlo nepotřeboval a tak ho dal do místního muzea pod názvem zrcadlo z Erasadu (Era-Sad=Sadova éra).V muzeu název upravili pro příjemnější používání.V době kdy bylo v muzeu zrcadlo,vydělával majitel jako nikdy,ale mnoho lidí se nedokázalo od zrcadla odtrhnout a zbláznili se.Když se o tom doslechl Flamel,nijak to nehodlal řešit.Až ve svém stáří,které mu elixír z kamene o mnoho let prodloužil,si svou chybu uvědomil a vzal si ho z muzea zpátky.Ale tak zase nedokázal odolat on.Viděl jak je mladý ,silný a zdravý.Proto ho někdy kolem přelomu 20. a 21.století dal svému příteli Albusi Brumbálovi,který ho uschoval ve své čarodějnické školy,kde pokud je známo stále je…

Měla bych začít jeho historií, jak ji známe. Nedá se spočítat, kolik lidí už vidělo Zrcadlo z Erisedu ani co v něm věděli. Co se však ví určitě je, že Harry Potter, který zrcadlo objevil v prvním ročníku, v něm uviděl svou rodinu, kterou nikdy nespatřil. Jeho kamarád Ron Weasley viděl jak stojí sám a ze všech nejlepší, jelikož vždycky musel dědit po starších bratrech a byl jak šedá myška. Také se s jistotou ví, že chamtivý profesor Quirell v zrcadle uviděl sám sebe, jak drží v ruce Kámen Mudrců. A tvrdí se, ale zřejmě to pravda nebude, že nebohý profesor Albus Brumbál v něm kdysi viděl teplé ponožky.

To by asi bylo k historii, ale o původu zrcadla, jeho vynálezci a důvodu, proč vlastně vzniklo, nevíme nic.

Úvaha na téma Jak vzniklo Zrcadlo z Erisedu
Kdo asi byl vynálezcem tak jedinečného zrcadla? Určitě to musel být velice schopný kouzelník. Dozajista se vyznal velice dobře v lektvarech a různých kouzelných formulích. Nejspíš se ve škole hodně učil, vždyť Zrcadlo z Erisedu je přímo mistrovské dílo. Myslím, že by se to mohlo stát nějak takhle. Byl jednou jeden hodně moudrý muž. Byl moc a moc šťastný, hlavně proto že byl optimista. Ale viděl jak jeho přátele trápí různé starosti a toužil jim pomoci. Tak se rozhodl vymyslet zrcadlo, které by ukazovalo lidem co by si přáli, aby jim udělal radost. Jistě, takové bádání vyžaduje hodně moc času a našemu vynálezci se to na poprvé jistě nepovedlo. Ve svém první zrcadle uviděl stát sama sebe s výrazem plným pochyb - zrcadlo ukazovalo jeho obavy. Další zrcadlo mu ukázalo velikánského draka - zobrazovalo strach. Další zjevovalo budoucnost, to ne, říkal si muž, to by mé přátele spíš vyděsilo, spatřil v něm totiž hrozivé předzvěsti. Další zjevovalo vzpomínky a dětství. To stále ještě nebylo ono. Kouzelník dlouho dumal a přemýšlel, až jednou se zamyslel a bezmyšlenkovitě shodil nějaký letvar, ampulka se rozbila o zrcadlo a lektvar vytekl mezi sklo. Kouzelník se rozzlobil a vzácné zrcadlo utírá hadrem, čím však lektvar spíše rozmělnil po celé ploše zrcadla. Rozmrzele zrcadlo postavil a přehodil přes něj hedvábnou látku a šel spát. Další den přijde nějaký jeho kamarád, který potřebuje s něčím pomoci. Kouzelník ho odvede do své pracovny, kde je i Zrcadlo. Možná probíhal takový rozhovor: "Hej, brácho, co to tu schováváš? "Ale nic, jen můj poslední vynález, ale není ještě hotový." "Ukaž, pochlub se." "Raději ne." "Proč ne? Co to tam schováváš?" "Jen takové zrcadlo." "Ukaž mi ho!" "Dobrá, ale nelekej se" "Proč bych se měl lekat sám sebe?" Kamarád se zadívá do zrcadla a spatří sám sebe, jak pije Elixir života. "To není možný, to je přece Elixir života a já ho přímo hltám! Co je to za čáry?" Kouzelník se podívá a vidí jen sám sebe. "Já nic divného nevidím." Po chvíli oběma dojde, co je to za vzácnost a kamarád ho prosí tak dlouho, až mu ho prodá. Kouzelníkův kamarád pak u něj prosedí celý svůj zbytek života a po něm se Zrcadlo předává z Generace na generaci. A protože kouzelník chtěl světu utajit, co zrcadlo ukazuje, pojmenuje ho Zrcadlo z Erisedu(desire pozpátku znamená touha). Co se se zrcadlem stane dál se neví, ví se že prošlo rukama mnoha čarodějů z nichž někteří před ním proseděli celý svůj život.
Možná se to stalo takhle možná ne. Záleží na tom, čemu budete a hlavně chcete věřit.

Historie tohoto zrcadla je stará staticíc let.Nikdo přesně neví,jak vzniklo a proč. Já jsem se obrátila na starší kouzelníky,kteří mi odpověděli na mé otázky. Zrcadlo bylo vyrobeno v roce 1123 Krákaturem Kráčivým. Byl to velmi nadaný kouzelník, jehož zálibou bylo tvořit kouzelné vynálezy. Jeho nejznámější je právě zrcadlo z Erisedu. Proč z Erisedu? Je to název vesničky, kde bylo vyrobeno. Jinak pozpátku to slovo znamená desire, což je touha. Důvodů proč bylo vyrobeno je mnoho. Já uvedu ten nejzajímavější.
Krákatur měl svého soupeře. Zvláštní na tom bylo, že to byl jeho bratr Kréketur Kráčivý, který svému bratru velmi ublížil....
Přiznal se mu, že Krákatura je jeho nevlastní bratr. Tak Krákatura sestrojit stroj pomsty. Sestrojit ho trvalo několik let, ale vše se povedlo. Schoval ho. Bylo ukryté v severním křídle jejich domu, kam nikdo nechodil, kde si často jako malí spolu hrávali.
Jenomže jak ho k němu dostat? Krákatura to vyřešil skvěle. Poslal svému bratrovi anonymní dopis v kterém stálo, že na něj čeká obrovský dárek k jeho poctě. Kréketur byl velmi hrdý a hned odjel do své rodné vesnice, aby ten dar mohl přijmout.
Jakmile stanul před zrcadlem objevil v něm skrytou lásku. Nořil se až po kolena ve zlatých galeonech.Chodil sem každý den.Až se z něj stal blázen. Rodiče museli zavolat ihned ke Svatému Mungovi. Kréketura zde pobíval do konce života. A co Krákatura? Ten rovněž podlehl zrcadlu. Pokusil se jej zničit, ale nešlo to. Zrcadlo bylo nerozbitné a ani kouzlo ho nedokázalo srovnat se zemí. Tak se stalo, že Krákatura ho vzal. Doletěl s ním k jezeru a na zrcadlo přivázal balvan, aby se ponořilo a aby ho nikdo nenašel. Jenomže o několik staletí později ho našel ředitel školy čar a kouzel v Bradavicích Albus Brumbál. Chtěl, aby ho nikdo neviděl. Tak ho dal do nejodlehlejší části hradu. Jak už víme pak ho našel Harry Potter a také Ron Weasley. Nakonec se Brumbál rozhodl, že zrcadlo uschová do ředitelny, kde stojí ve staré uzamčené skříni dodnes.

.... takže, já si myslím, že zrcadlo z Erisedu vymyslel opravdu chytrý človek, a název zrcadla stejně jako nápisy na něm jsou psané převráceně, takže musel mít i smysl pro hádanky, nebo zkrátka své důvody. Zrcadlo mohlo být vytvořeno jako dárek, .. jako pomocník při uspořádávání svých přání, nebo jako chránící prostředek, jak jej využil Brumbál. Takže dejme tomu, že bylo vytvořeno pro chrnící účely. Kouzelnící se všemožně snažily ho obejít, a po celá staletí se jim nedařilo .. pak si ale začali uvědomovat, že zrcadlo je větší poklad než to, co stráží. Jednoho dne bylo zrcadlo ukradeno Maxmiliánem Pochodným. nějakou dobu počkal, než se povyk uklidní, a potom začal používat zrcadlo sám. spatřil v něm však, že nejvíce touží, po dívce Vilmě. A tak Vilma dostala zrcadlo jako dárek (Max si myslel, že si ji tím získá). Ale jakmile Vilma zjistila, co zrcadlo dokáže, a po tom, co v něm uviděla svou touhu po penězích, dostala ze zrcadla strach a myslela si, že je zlé. "Alespoň se mi vyplní touha po penězích" říkala si, když ve Francii zrcadlo prodávala. Zrcadlo dlouho leželo v tamním vetešnictví, protože o jeho schopnostech se Vilma ze strachu nezmínila. Po stopách tohoto zrcadla se tehdy vydal archeolog Pyramád Ohný. Stopy jej zavedly až k Vilmě, a tam mu nakonec prozradila, kde se zrcadlo nachází. Pyramád okamžitě odjel do Francie, kde ve vetešnictví levně vykoupil vzácné zrcadlo. Nejprve chtěl zrcadlo umístit do muzea, ale ze strachu z krádeže si ho ponechal na svém sídle v Anglii. Byl to poctivý člověk, který se jednoho dne zamiloval do Roweny, která přijela z Havraspáru. Za pár let Rowena, Helga, Salazar a Godrik zakládali školu, ... Pyramád byl nadšený a zrcadlo jim poslal jako dar, obvzlášť pro svou Rowenu. V kouzelné škole vznikly čtyři koleje, po svých jmenovcích to byly: .. Havraspár, Mrzimor, Zmijozel a Nebelvír. Díky Roweně přešlo zrcadlo do Havraspárské koleje. Létě běžely, a  tehdejší  ředitel se rozhodl přemístit zrcadlo do místnosti, přístupné všem, aby neochuzoval ostatní žáky školy. Ti si ale zrcadla brzy přestali vážit, a tak se zrcadlo přemísilo do místnosti, o které mnoho žáků i učitelů nevědělo. Zde bylo zrcadlo v bezpečí ............. až do doby, kdy jej objevil Harry.

Vznik zrcadla z Erisedu
Dnes si něco povíme o zrcadle z Erisedu. Jak jistě všichni víte, jde o předmět, který vám dovolí nahlédnout na největší tužbu vašeho srdce. Kde se ale zrcadlo vzalo? A proč? A jak se dostalo do bradavickýho hradu?
Historie zrcadla spadá až hluboko do minulosti. Až do 14. století...
V roce 1327 se v italské Neapoli narodil Sete Ansia. Byl to výjimečně zvědavý chlapec. Jen co se naučil mluvit, už rodiče zasypával nejrůznějšími otázkami (ostatně – jako každé dítě). Sete ovšem nedal s otázkami pokoj, dokud ho odpovědi rodičů (později i bratra, sousedů a náhodných lidiček na ulici) neuspokojily.
Na otázky který začínají slůvky proč, jak, kde, kdy a podobnými, bylo často velmi těžké odpověď najít. Sete si totiž dokázal vybírat otázky zapeklité.
Asi nejhorší byla pro jeho mámu otázka „a co si přeješ? Jako úplně nejvíc ze všeho?“ Paní Ansia pokaždé něco „plácla“. Sete se ale divil, jak je možný, že si pořád přeje něco úplně jinýho. Zatímco on si pořád ze všeho nejvíc přál, aby znal odpovědi na všechny otázky světa.
Máminy různé odpovědi mu nedaly pokoj. Dokonce i po letech – kdy už dospěl – nezapomínal na prapodivné změny toho, co si jeho máma nejvíc přála.
Když zase jednou „otravoval“ jednoho z kolegů dotěrnou otázkou „co si nejvíc ze všeho přejete a proč?“, dostalo se mu jen odseknutí „tak si to zjisti sám“.
Jak nevinná odpověď... a přece – mladý Sete Ansia začal přemýšlet usilovněji než kdy dřív.
Jak by se jen dalo zjistit, kdo po čem nejvíc prahne?
Vymyšlel a vymýšlel, jak z lidí tuto informaci vymámit, až ho napadlo, že s pomocí kouzel (která ovládal, třebaže tento fakt musel před okolním světem tajit) by se jistě do duší a srdcí lidí dalo nahlédnout... bylo by to jako podívat se do zrcadla...
A tak si pořídil velké a zdobené zrcadlo... Zaklínal ho, vylepšoval, opatřil ho na první pohled nesmyslným nápisem (Erised stra ehru oyt ube cafru oyt on wohsi), o kterém si myslel, že ho nikdy nikdo nerozluští (ó, jak velice se mýlil...).
Když už si myslel, že je zrcadlo připraveno a že mu poslouží, postavil se před něj, otevřel oči a... vytřeštil oči.
Čekal, že uvidí sám sebe obklopeného dětmi, jak jim odpovídá na všelijaké otázky, ale... to, co viděl, ho rozhodně neuspokojilo.
„Někde jsem musel udělat chybu, takhle by to zrcadlo pracovat nemělo!“ křikl a chtěl zrcadlo rozbít. Uvědomil si však, že už před rokem ho zabezpečil důmyslným kouzlem právě proti rozbití. Někteří lidé by přece takový pohled do nitra sebe sama nemuseli zvládnout..
Každý den se chodil do zrcadla dívat, jestli náhodou... Ne! Nic se nezměnilo – obraz v zrcadle byl každý den stejný.
Sete (v té době už 57letý) zešílel.
Spálil veškeré plány, co si kdy v životě k zrcadlu sepsal a doufal, že když ho ukryje v lese v hluboké jeskyni, že ho nikdo neobjeví. Tento vynález se mu prostě nepovedl.
Jedna dívka z nedaleké vesnice však zrcadlo našla. A spolu sním i kostru. Odhadem tu musela ležet už alespoň sto let.
Podívala se do zrcadla a viděla, jak ji drží její milý. Jako by měli svatbu...? Ale vžyť o ruku mě ještě nepožádal...? podivila se, nicméně... zrcadlo jí udělalo takovou radost (respektive obraz, který v něm uviděla), že se rozhodla dostat zrcadlo domů.
A tak se zrcadlo dostalo opět mezi lidi.
Když dívku navštívil někdo známý a pohlédl do zrcadla, viděl, po čem touží. Děvče se o svém nálezu zmínilo před svým strýcem Everardem Proudfootem (ředitelem britské školy pro čaroděje).
Když mu pověděla o kostře nějakého muže, Everard pochopil, jak nebezpečný pohled do zrcadla může být.
A tak se zrcadlo přestěhovalo z Itálie až do Bradavické školy čar a kouzel v Británii.
I tam ho ředitel (a po něm další a další ředitelové a ředitelky) schovávali před zraky svých studentů. Ne každému se totiž obraz, co v něm zhlédli libíl.
...a schovávají zrcadlo dodnes – jak už víte – je nerozbitné a bude tu tedy na věky věků...

Byl jednou jeden malý chudý chlapec, který žil v daleké zapomenuté zemi Erised. Ten chlapec vyrůstal v rodině, ve které neměli pořádně co jíst. Jmenoval se Erik. A když se každý den ráno podíval do zrcadla, viděl malého špinavého chlapce, který nic nedokázal a ani nedokáže. Chtěl v tom zrcadle vidět někoho víc než sám sebe. Chtěl se ráno podívat a vidět jeho největší přání.A tak, když byl dospělý, vytvořil přesně takové zrcadlo. Dřevo použil z nejstaršího stromu v Erisedu. Pracoval na zrcadle celé roky, pracoval ve dne v noci. Až jednoho dne zrcadlo dokončil. Zrcadlo vyvolalo vlnu nadšení. Starý Erik vybíral peníze jen za podívání do zrcadla. Lidé si mysleli, že zrcadlo ukazuje budoucnost. Dokonce i Erik si to myslel.

Ale lidem nestačilo každý den chodit k Erikovi domů a dívat se chvíli na sebe. Chtěli mít zrcadlo doma. A tak Erik musel vytvářet další a další zrcadla a prodával je za veliké peníze. Stal se nejbohatším člověkem v Erisedu. Ale pořád stárl a hodně práce ho taky unavovalo. Cítil, že brzy umře. A tak naposledy vstal a naposled se šel podívat do zrcadla. Už  neviděl  boháče, ale viděl malého chudého chlapce.

Pár hodin nato zemřel. Už nebyl nikdo, kdo by zrcadla vyráběl. Lidé z Erisedu se o ně začali přetahovat. Většinu z nich rozbili. Až do Erisedu zavítal kupec jménem Frederic Flamel. Podařilo se mu zachránit poslední zrcadlo před chtivými lidmi. Odnesl tohle zrcadlo do Británie a tam ho schovával ve svém domě. Erised brzy poté zanikl.

Zrcadlo po Fredericovi zdědil jeho prapravnuk Nicolas. Ten ho odnesl do Bradavic Brumbálovi, který jej pečlivě uschoval. 

Zrcadlo z Erisedu musel vyrobit někdo kdo opravdu nevěděl jak se dozvědět po čem touží a chtěl se to dozvědět.
Podle toho jak je stare melo ho asi hooodně lidi a vetsina se asi doopravdy zblaznila.Protože komu by se nelibilo koukat se na to co asi nikdy nebudu mít (mozna i jo)!!!Je to asi opravdu velka cenost a jeho majitele na nej musí být hrdí.Dostalo se k nim buď odkoupeni od dřívějšího majítele nebo dědictvím,oběvením,ukradením (kdo by ho nechtěl?):)

Já si myslím, že to byl nějaký dobrý kouzelník a je možné, že pocházel z Erisedu. Myslím si, že důvodem vytvoření tohoto zrcadla je aby kouzelníci i jiní lidé znali svoje největší přání, když si ho neumí představit. Podle mě se toto zrcadlo dědí a když vymře podlení dědic tak se někam uschová až ho nakonec získaly bradavice. Harry se k němu dostal náhodou když se schovával. Viděl v něm svoji rodinu kterou nikdy nepoznal.

Nápadů je více:
1.Když Harry uviděl zrcadlo z Erisedu,začal se chlubit,že ho vynalezl.(to asi ne)
2.Mohl ho vynalézt lord Voldemort,aby Harryho odpoutal od jeho pozornosti a zabil.Četla jsem že se vynořilo z krve.(to asi taky ono nebude)
3.Mohl ho vynalézt Albus Brumbál,aby žáci zjistili,po čem opravdu nejvíce touží.
4.Mohla ho asi tak jedinně co mě napadá jako nejlepší,J.K.Rowlingová,aby byl příběh napínavější a zajímavý.

    Pobertův plánek

Pobertův plánek je kouzelná mapa,kterou vytvořili Náměsíčník, Červíček,Tichošlápek a Dvanácterák.Ukazuje,kde se právě nacházejí všichni obyvatelé Bradavic.Může se otevřít kouzelnou formulí: "Přísahám,že jsem připraven ke každé špatnosti!" a zavřít formulí:"Neplecha ukončena." Harry Pobertův plánek použil ve třetím ročníku,aby se dostal do Prasinek,poté,co mu ho darovali Fred a George.

       Obraceč času

Obraceč času je předmět ,kterým se dá vracet do minulosti.Professorka Mgonagalová ho dala Hermioně a díky němu stíhala celý rok všechny předměty.

 Letax, jeden z mnoha prášků

Letax je jeden z nejrozšířenějších prášků. Najdete ho bezmála v každé kouzelnické rodině. Prášek má zelenou nebo hnědou barvu. Slouží k přepravě z jednoho místa na druhý. Přepravíte pomocí krbu. Vezmete si trochu prášku do ruky a hodíte ho do ohně. Oheň by měl vzplát a měl by mít smaragdově zelenou barvu (pokud se tak nestane, radši do ohně nevstupujte a běžte jej reklamovat), poté do něj můžete vstoupit a srozumitelně říci, kam se chcete dostat. Nezapomeňte, že krb musí být zapojen v síti, jak ten váš, tak i ten, kam se chcete dostat. !Opravdu to řekněte srozumitelně! Nezapomeňte též na to, abyste měli lokty u sebe, protože by jste se do nich mohli při cestě praštit. Mějte také zavřené oči, aby se vám do nich nedostaly saze. Vevnitř hlavně nezmatkujte a počkejte, až se úplně zastavíte (mimochodem svátečním cestovatelům se nedoporučuje jíst před cestou). Poté můžete v klidu vystoupit, protože jste tam, kde jste chtěli být.Jedna z nejdůležitějších věcí, která již byla zmíněna je "krbová síť". Přihlásit se do tzn. "krbové sítě" je velmi jednoduché. Musíte být plnoletí (nebo potřebujete zákonného zástupce). Dojděte si na Ministerstvo kouzel. Tam dostanete formulář, který vyplníte a ještě zodpovíte pár otázek, no a pak můžete vesele cestovat. Ještě jednodušší je odhlásit se. Je též možné zapojit i mudlovský krb. Pro to musíte mít zvláštní důvod a příslušný pracovník Ministerstva kouzel vám to může, ale nemusí schválit. Když někam cestujete a víte, že zpět se dostanete také krbem, tak je dobré mít s sebou špetku Letaxu. Tento prášek se dá zakoupit v Příčné ulici v obchodě se jménem "Kranister- prášky všeho druhu". Cena je stanovena na 1 galeon za 1 kg Letaxu.

    Neviditelný plášť

Tohle je velice užitečný a vzácný čarovný předmět.Harry ho dostal od Brumbála,když byl v prvním ročníku v Bradavicích. Zdědil ho po otci a dobře ho hlídá.
Funkce: Udělá vás neviditelným.Jediná nevýhoda je,že si musíte dávat pozor,aby jste někomu nešlápli na nohu…:-P

        Myslánka

Myslánka je kamenná mísa se starověkými magickými runami vytesanými na okraji, ze které vychází zářivé stříbřité světlo. Obsah mísy tvoří něco podobného tekutině nebo plynu, co přesně to se neví. Podle Harryho slov to vypadalo jako: Tekuté světlo.' Jedinou známou myslánku má Albus Brumbál.
Funkce: člověk prostě vhodí nadbytečné myšlenky anebo vzpomínky, do myslánky a ve volném čase je zkoumá.

      Ohnivý pohár

Jinak nazývaný i "nestranný soudce' při výběru šampionů při Turnaji tří kouzelníků. Je to nahrubo otesaný dřevený pohár (číše), kterou po okrajích zdobí bílé až bělostné plamínky. Po skončení turnaje Ohnivý pohár sám od sebe zhasne a možno ho použít až na začátku dalšího turnaje, kdy se opět rozhoří.
Funkce: Jediná funkce ohnivého poháru je vybrat šampiony…

           Zlatonka

Zlatonka je třpytivě zlatá se stříbrnými křídly. Zlatonka je náhražkou ptáčka jménem Zlatonoska. Kvůli Zlatonoščiny křehkosti byla vždy při chycení rozmáčknuta.Jeden vědec však vynalezl míček, velikosti Vlašského oříšku, jménem Zlatonka. Zlatonoska se mezi tím stala ohroženým druhem, Ministerstva Kouzel. Zlatonka má ty samé vlastnosti jako Zlatonoska. Zlatonku chytají chytači. Tím jeho tým získává 150 bodů a zápas skončí. Zlatonku jde těžko najít. 

         Camrál

Camrál má průměr dvanácti palců, je bezešvý a má zářivě červenou barvu. Některé starší Camrály měly švy a úchytku, nebo díry na prsty. Červenou barvu dostal poprvé v zimě roku 1711 po utkání, které proběhlo za vytrvalého deště, takže pokaždé, když ho někdo upustil na zem byl nerozeznatelný od rozbahněného terénu. Střelce také čím dál tím víc rozčilovalo, že musí pro Camrál stále létat na zem a tak ho jistá čarodějnice očarovala, že vždy, když ho někdo upustí, tak se snáší k zemi pomalinku, asi jako by klesal ke dnu ve vodě.

           Potlouk

První potlouky se nevyráběly ze železa (jako ty dnešní), ale byly to pouze očarované kameny. Avšak kouzlem posílené hole odrážečů je často roztříštily a hráče pak po zbytek hry pronásledoval štěrk, proto se přešlo na železo. Potlouk mají asi deset palců, vehře jsou dva a kouzlo je nutí pronásledovat všechny hráči bez rozdílu.

     Kámen mudrců

Kámen mudrců: Kámen mudrců je starodávná věc, o jejíchž výrobu se pokoušeli alchymisti už v dávné minulosti. Jediný současný majitel Kamene mudrců je Nicholas Flamel, Brumbálův přítel a společník.
Funkce: Kámen mudrců dokáže přeměnit každý kov na zlato. Jeho další schopností je také elixír nesmrtelnosti, který svému majitelovi zaručí nekonečný život.

   Pamatováček